V prosinci jsme zkoušeli kočárek a jeho offroad vlastnosti na různých výletech po okolí. Například v:

EINSIEDELN KLÁŠTER

Díky monumentálnímu baroknímu komplexu zdejšího benediktýnského kláštera, je Einsiedeln největším poutním místem celého Švýcarska a důležitým náboženským centrem. Původně to byla malá poustevna, kterou založil mnich Meinhard. Podle tohoto činu později dostalo své jméno celé městečko, výraz „Einsiedelei“ totiž v němčině znamená „poustevna“. O století později, v roce 934, začali na místě světcovy poustevny budovat svůj klášter benediktýni a když byla stavba dokončena, byl do kláštera povolán kostnický biskup, aby jej vysvětil. Podle legendy měl však v noci vidění, ve kterém k němu sestoupil sám Ježíš Kristus a sdělil mu, že klášter je již posvěcen samotným bohem. Církev toto vidění prohlásila za zázrak a do kláštera se záhy začaly sjíždět davy poutníků, celý komplex se rychle rozvíjel a postupně získával značný věhlas.

Tady (odkaz Youtube) se podívejte na prostory kostela, ty jsou opravdu přenádherné. Filípek se ale uvnitř probudil a začal brečet, takže jsme se museli rychle evakuovat a poté vystřídat v prohlídce. 

V klášteře je knihovna a v ní se nachází spousta rukopisů, prvotisků a asi 250 000 tištěných svazků.

Klášter provozuje i soukromé gymnázium pro 360 studentů, pilu, vinici, restauraci a obchůdek. 

V Einsiedeln je i sýrárna, kde jsme nakoupili mléko, máslo, jogurty a sýry. 

BUCHENEGG - FELSENEGG

Jen co by kamenem dohodil a okem dohlédnul máme blízko velký kopec, ze kterého je krásný výhled na curyšské jezero. Můžete na něj vyjet z Curychu vlakem ze severní strany (Utliberg), lanovkou z prostředka (Felsenegg), dojet autem od jihu (Buchenegg) anebo pěšky ve všech směrů. Pešky jsme ho už zdolali a teď jsme si dali premieru autem z jižní strany. Filípek to nečekaně celé prospal.

Jana a Petr si udělali velký vlakový výlet a dorazili až k nám do Curychu.  Během jejich pobytu jsme šli na pár skvělých výletů i přes parné vedro. To ale přímo vybízelo ke skočení do jezera, čehož hlavně Petr několikrát využil.

Výlet k jezeru Lungern

Krásný panoramatický vlak, který byl zároveň i tak trochu zubačkou a na který jsme nastoupili v Luzernu, nás vyvezl až na zastávku Brünig Hasliberg a my se vydali cestou mezi pastvinami dolů k jezeru Lungern. 

Ve městečku jsme si nakoupili sýr v místním hospodářství. Je to obchod typu - vejdi - vyber si - zaplať. Není tam žádná obsluha a všichni spoléhají na to, že zaplatíš za to, co si odneseš. Okolo jezera bylo i několik piknikových míst, kde bylo připravené dřevo na grilování a my protože jsme byli vybavení klobásama, chlebem a švýcarským nožíkem jsme nemohli říct ne. 

Na cestě zpátky jsme ještě zastavili na hodinku v Luzernu, obešli město a obdivovali jejich starý Kaplový dřevěný most, který je jeho symbolem a také nejstarším krytým dřevěným mostem v Evropě. Paradoxně největší pohromu zažil až ve 20. století, v roce 1993, kdy se požár rozšířil z kotvící loďky na most a do večera téměř celý shořel. Zastupitelé města tehdy zareagovali velmi rychle a do devíti měsíců měli svou chloubu po rekonstrukci zpět. 

Výlet do Schaffhausen

Další den jsme vyrazili do Schaffhausenu podívat se na největší vodopády v Evropě. 

A tady už cestovatelé odjíždějí:

Přijela nám první návštěva! Po zabydlení v lednu nám přijela první návštěva - až z Března:) Provedli jsme je po okolí, kde bydlíme, po Curychu, plavili jsme se lodí po jezeře, snědli nezdravé množství sýra v různých konzistencích a zavítali jsme i do vesničky hned vedle do čokoládovny. Pár fotek a video z návštěvy:

V čokoládovně Lidt jsme se dozvěděli, kolik cukru je v kterém druhu čokolády a jak vidíte, Thea to dost překvapilo:) Od teď to vidím, že budeme mít doma jen 99%. Tne sloupec, který vidíte je 70% čokoláda! Pořádně jsme všechno ochutnali a pak se v podstatě odkulili domů. Jak vidíte, tak tam mají největší čokoládovou fontánu, která měří 9 metrů, má objem 1500l a za sekundu z ní zkape 1kg čokolády!

Video z celého víkendu:

O víkendu jsme se s celodenním lístkem na SBB švýcarské dráhy vydali na Rigi také přezdívanou královnu hor. Celý masiv je skoro ze všech stran obklopen vodou - jezery Zug, Lucern a Lauerz a z vrcholu jdou krásně vidět další alpské pohoří. 

Výchozí stanice horského vlaku je Arth Golnau (417mnm), z které vás vlak vyveze až na vrchol Rigi Kulm (1797mnm). Tento vlak jezdí už od roku 1875 a jeho sestra z druhé strany hory (Vitznau-Rigi Kulm) je nejstarší horský vlak v Evropě (1871).

Nahoře si za 15 CHF můžete půjčit sáňky a jezdit dolů a nahoru vláčkem (interaktivní mapa zde - sáňkuje se z Rigi Kulm až do Rigi Klösteri. A že to sviští! Instruktážní video, jak správně brzdit (zvednete sáně) hodně pomohlo. 

Jak se nám sáňkovalo a další výhledy si můžete užít ve videu:

Jsou tu i krásné letní výšlapy, takže na Rigi jsme určitě nebyli naposled. A samozřejmě můžete vyjet na horu i z druhé strany od Lucernského jezera - takže výlet Lucern - lodí přes jezero - vlak nahoru a procházka na Rigi taky nezní špatně!

2021 byl rokem opravdu nabitým změnami, změnili jsme oba práci, přestěhovali jsme se do Švýcarska a já jsem po srpnové svatbě změnila i jméno. Kvůli nařízené práci z domova se ale reálně stěhujeme až nyní a to do krásného kouta Evropy - do Švýcarska. Od té doby, kdy jsem sem v roce 2015 odjela na Erasmus se toho hodně událo a po 1,5 letech v Dánsku a 5ti v Irsku se stěhuji zpět.

Bydlíme v klidné rezidenční čtvrti Curychu na levé straně jezera. Máme to 5 minut zastávku tramvaje a 5 minut druhým směrem od domu k lesu. K jezeru dojdeme za 10 minut a po cestě potkáme stádo krav a ovcí, které se pasou mezi domy. Do práce 25 minut tramvají a kousek pěšky - teda až někdy v budoucnu do práce skutečně půjdeme. 

Zabydleli jsme se rychlosti blesku, ve středu převzali klíče od bytu, vyprovodili Metu a Joseho od kterých máme byt na jejich cestu na kole okolo Ameriky a od té doby vybalujeme. V sobotu nám dorazily krabice z Irska a my jsme se jen modlili, aby ten stěhovák byl silák, co nám těch 300kg věcí do třetího patra bez výtahu vytahá. Naštěstí to silák byl. Uf. V neděli jsme už popíjeli čerstvě namleté kafe udělané naší Gaggiou (espresso kávovar) a moka konvička se stěhovala do horních poliček skříně.

Jediné co nám schází jsou ergonomické pracovní židle, ale ještě provádíme lokální průzkum trhu. Na byt a to, že je kompletně vybavený jsme měli velké štěstí. 

 

První průzkumy města ukazují že se nám tady bude líbit. Město velikosti jako menší Dublin nebo větší Brno, všude kousek, čisto, výhled na Alpy a zbytek jsem prozkoumáváme. Koukněte sami:

Pohled z centra Curychu na jezero:

Vyhlídka z Lindenhof náměstí na staré město a řeku Limmat:

Fraumünster kostel:

Výhled od Grossmünsteru přes řeku Limmat na Fraumünster:

Les Entlisberg za domem:

Landiwiese směrem k jezeru: