Týden dovolené a dva svátky k tomu - ideální čas na velký vlakový výlet do sousední Itálie. Naši cestu jsme začali z Zurichu, přejeli do Milána, Benátek, Florencie, Pisy, Cinque Terre a nakonec jsme strávili čas objevováním Říma. Jízda vlakem byla bez stresu z italské dopravy, parkování a i pohodlná, protože nás zavezla většinou do středu města. Na 12 dní jsme se zvládli sbalit do jednoho a půl batohu, takže jsme sebou po starověkých kostkách ve městech nevláčeli kufry.
Milán
V Miláně byla zastávka krátká, tak akorát na projítí si centra, zmrzlinu a půl dne práce v milánském Googlu. Mít každý den na oběd čerstvou pizzu a těstoviny není vůbec špatné... Duomo nezklamalo, stále je tak dech beroucí.
Benátky
Jediné zpoždění vlaku nás čekalo na trase Miláno-Benátky. Ale dostali jsme po 1,5 hodinového čekání i balíček s občerstvením, takže to zařazuji do kolonky zážitek.
Na Benátky jsme měli 2 dny - jeden jsme strávili ztrácením se v uličkách a druhý jsme jeli na výlet lodí na ostrovy Murano a Burano.
Místní specialita a la chlebíčky:
Barevné domky na Buraně:
Florencie
Tady jsme si mysleli, že půjdeme do Uffizi galerie a mimo jiné koukneme na Davida of Michelangela. No, víte, že všechna muzea jsou v pondělí zavřená? Takže jsme se jen prošli po Florencii - dobrá zpráva ale je, že nám vyšel čas, zastavit se i v Pise. Florencii vévodí úžasná katedrála, která vypadá úplně jinak, než na co jste zvyklí.
Další zajímavosti je Ponte Vecchio přes řeku Arno, stojí tu od 14.století a jako jediný most nebyl zničený během druhé světové války při ústupu Němců.
Pisa
Věděli jste, že Pisa je mimo šiknou věž známá jako rodiště Galilea? Šikmá věž je teď nakloněná 4 stupně a vypadá stabilizovaná posledními pracemi. Zajímavé je, že se začala naklánět hned při stavbě, naštěstí v té době probíhaly mocenské tahanice a nepokoje a tím se práce na několik let pozastavily, věž měla šanci se trochu stabilizovat a tak jim nespadla před dostavením. Přežila i několik velkých zemětřesení a to přesně z toho důvodu, proč je nakloněná - podloží na kterém se rozhodli stavět je velmi měkké a tím dokáže absorbovat otřesy.
Cinque Terre
5 vesniček na pobřeží, které jsou nyní propojeny nejen vlakovým spojením, ale i turistickými trasy vedoucími přes vinice a poskytují vám krásně výhledy. My jsme bydleli ve druhé z nich, v Manarole a ta se nám líbila nejvíc. Všechny vesničky jsou malebné, roztomilé, malé a s barevnými domečky a úzkými uliškami. Bohužel jak jsou malé, tak jsou přeplněné turisty. nedokážu si představit, jak to tam vypadá v srpnu, když už teď když si koupíte zmrzlinu, tak sedíte na schodech k něčímu domu.
Rozhodně doporučuji projít si turistické trasy, z jedné vesnice do té další je to v průměru 2 hodinový výšlap a sešlap.
Výhled na Cognigliu:
Výhled na Manarolu:
Tohle je Manarola při západu slunce:
Výhled na Veznazzu:
A Manarola z druhé strany:
Řím
Uťapkaní z výletů jedeme do Říma, kde nás teprve pokoření denního maxima kroků čeká.
Tady jsme měli nejlepší jídlo. Každá oblast měla své typické speciality - Benátky měly cicceti (chlebíčky), Florencie měla florentýnský steak a těstoviny s lanýži, Cinque Terre se pyšní bazalkovým pestem, ale až v Římě jsme měli opravdu skvělé těstoviny carbonara (vejce a slanina), al griccia (slanina, parmezán) a caccio pepe (pepře, parmezán). Fotek máme asi bambilion, ale stejně tu skvělou chuť nepřenesou, takže mi prostě jen věřte!
Řím je město, které jsme zhodnotili jako krásné, úžasné monumenty na každém rohu, ale absolutně nedostačující na ty davy turistů, co sem proudí. Fronty úplně všude a na všechno, musíte mít rezervaci na večeři a pokud nemáte lístky do muzeí koupené min 3 týdny dopředu, tak se smiřte s tím, že se do Sistýnské kaple nepodíváte a Koloseum si projdete ve filmu Gladiátor.
V Římě jsme se ještě potkali s našimi kamarády z Egypta a hurá domů - tentokrát letecky.
