Hned po pár chvílích v Jordánsku jsme měli jasno, že jsou tady lidé velmi nápomocní a přívětiví. Na letišti jsme nemohli najít autopůjčovnu a zaměstnanec konkurenční autopůjčovny vynaložil hodně energie a telefonátů, aby nám pomohl. V hotelu nám po zmínce, že chceme ochutnat nějaké typické jídlo přinesli domácí placky se sýrem a kmínem jako přivítání do Jordánska. Všude jsou velmi milí.
Budeme se tady pohybovat autem a už dopředu jsme věděli, že řízení je tady jiná liga. No je to vážně velmi náročné na pozornost, protože jordánský provoz nelze absolutně předvídat. Mimo tak triviální věci jako auta v protisměru, lidi procházející se prostředkem ulice, vozíčkář v pruhu hlavního tahu, lidi chodící sem a tam, auta stojící všude možně, můžeme potkat i takové kuriozity jako ovce a kozy na dálnici (protože mezi dvěma směry dálnice je pruh zeleně, který musí být spasen v největší provoz, že?) atd. Už teď víme, že to bude zábavná dovolená!
Víza stojí 40 JD a vyřizují se na letišti, ale pokud si koupíte tak zvaný Jordan pass máte víza v ceně. Jordan pass stojí základní 70 JD a obsahuje tedy víza a vstupy do muzeí a hlavně do Petry, kam samotná jednodenní vstupenka stojí 50 JD. Takže se vyplatí i kdybyste jinam než do Petry nešli.
Ammán je hlavním městem Jordánska. Jeho populace odhadována na 4,1mio osob a další přibližně milion osob žije v jeho metropolitní oblasti. To jsou zhruba dvě třetiny obyvatel celého Jordánska. Město je to velmi rozlehlé, v historické části pokud se tomu tak dá říkat jsou jen staré ne moc udržované budovy. Budovy jsou všechny stejné, město je celé šedo-pískové.
Jedno z tradičních jídel je v Jordánsku hummus, pita placka, lilkový dip, pak ještě jeden dip z fazolí a falafel k tomu sladký mátový čaj a máte večeři na stole. Po týdni v Jordánku si dám od hummusu a pita chleba trochu pauzu:) Všude servírovaný horký čaj je ale skvělý a dá se pít vážně od rána do večera. Takhle večeře nás stála 6 JD (200Kč). Ceny se pohybují hodně vysoko snad u všeho, rozhodně to není levná destinace. Dezert, který je i tady typický je Kunefe - sladké medové nudlíčky plněné sýrem zalité cukrovým přelivem a pak ty malé koláčky na straně plněné švestkovou kořeněnou marmeládou (aspoň tak to chutná).
Naprostá většina dodnes zachovalých památek ve městech pochází z období nadvlády antického Říma. Nejlépe zachovalé rozvaliny citadel a ruiny velkého římského cirkusu, do kterého se vešlo 6000 diváků, leží ve středu města, respektive na svazích vysokého kopce. Z minulých století se nezachovaly žádné cenné historické objekty. Pokud je nezničila cizí vojska, zničil je čas.
Při procházce městem si ale říkáme, kde se lidé scházejí. V restauracích je vesměs prázdno, nikde nevidíme žádné místa jako kavárny, čajovny nebo místa k potkávání kromě mešity a vidět jsou jen obchody a trhy s jídlem. Toto nám zůstalo záhadou. Shrnuto podtrženo na Ammán vám stačí půl den - vyjít nahoru na citadelu k divadlu, kouknout po pár ulicích a viděli jste vše, co jste potřebovali.
Budeme se tady pohybovat autem a už dopředu jsme věděli, že řízení je tady jiná liga. No je to vážně velmi náročné na pozornost, protože jordánský provoz nelze absolutně předvídat. Mimo tak triviální věci jako auta v protisměru, lidi procházející se prostředkem ulice, vozíčkář v pruhu hlavního tahu, lidi chodící sem a tam, auta stojící všude možně, můžeme potkat i takové kuriozity jako ovce a kozy na dálnici (protože mezi dvěma směry dálnice je pruh zeleně, který musí být spasen v největší provoz, že?) atd. Už teď víme, že to bude zábavná dovolená!
Víza stojí 40 JD a vyřizují se na letišti, ale pokud si koupíte tak zvaný Jordan pass máte víza v ceně. Jordan pass stojí základní 70 JD a obsahuje tedy víza a vstupy do muzeí a hlavně do Petry, kam samotná jednodenní vstupenka stojí 50 JD. Takže se vyplatí i kdybyste jinam než do Petry nešli.
Ammán je hlavním městem Jordánska. Jeho populace odhadována na 4,1mio osob a další přibližně milion osob žije v jeho metropolitní oblasti. To jsou zhruba dvě třetiny obyvatel celého Jordánska. Město je to velmi rozlehlé, v historické části pokud se tomu tak dá říkat jsou jen staré ne moc udržované budovy. Budovy jsou všechny stejné, město je celé šedo-pískové.
Jedno z tradičních jídel je v Jordánsku hummus, pita placka, lilkový dip, pak ještě jeden dip z fazolí a falafel k tomu sladký mátový čaj a máte večeři na stole. Po týdni v Jordánku si dám od hummusu a pita chleba trochu pauzu:) Všude servírovaný horký čaj je ale skvělý a dá se pít vážně od rána do večera. Takhle večeře nás stála 6 JD (200Kč). Ceny se pohybují hodně vysoko snad u všeho, rozhodně to není levná destinace. Dezert, který je i tady typický je Kunefe - sladké medové nudlíčky plněné sýrem zalité cukrovým přelivem a pak ty malé koláčky na straně plněné švestkovou kořeněnou marmeládou (aspoň tak to chutná).
Naprostá většina dodnes zachovalých památek ve městech pochází z období nadvlády antického Říma. Nejlépe zachovalé rozvaliny citadel a ruiny velkého římského cirkusu, do kterého se vešlo 6000 diváků, leží ve středu města, respektive na svazích vysokého kopce. Z minulých století se nezachovaly žádné cenné historické objekty. Pokud je nezničila cizí vojska, zničil je čas.
Při procházce městem si ale říkáme, kde se lidé scházejí. V restauracích je vesměs prázdno, nikde nevidíme žádné místa jako kavárny, čajovny nebo místa k potkávání kromě mešity a vidět jsou jen obchody a trhy s jídlem. Toto nám zůstalo záhadou. Shrnuto podtrženo na Ammán vám stačí půl den - vyjít nahoru na citadelu k divadlu, kouknout po pár ulicích a viděli jste vše, co jste potřebovali.
