Ráno jsem se úspěšně poprala s dravou zvěří a vypravila děti do školy (nebo spíš je jen zavedla na zastávku, vše ostatní udělal Darren), taky jsem nenaletěla jejim tríčkům, že se zapomněli zeptat rodičů a jestli si můžou vzít Nintenda do školy. Jasně že můžou, až se zeptají rodičů!:)) Prostě jestli něco nepropašovali, měli by být ve škole bez zakázaných věcí.

Lake Wangary

v tomhle krásném domečku přebývám Forest house 1884

Pak jsem se domluvila s malou milou Mimi (foto níže) že nesežere prádlo, když ho pověsím a vydala se s nima na procházku. Proč bych ale měla soupeřit s Miminýma dlouhýma nohama a Elliinou vytrvalostí? Jen se čtyřkolkou mám šanci! A tak jsme se vydali na projížďku/vycházku/běhání. Tento styl venčení pesanů se mi zamlouvá

Ještě vám představím další zvířectvo: Daisy a Sunshine

Elizabeth

a rybičky

Hned ráno jsme vyrazili na farmu. Bohužel byly už všechny ovce ostříhané ale stále jich zbývalo ještě 400 na crutching – nevíme jak přeložit asi jako prdelkování:) jde o zastřihnutí vlny mezi nohama a na zadku. Jedna ovce trvá méně než minutu, takže je to velká rychlovka. Zase jsem byla pomocná zametačka spolu s Darrenem. Pak se ty ovce zase museli postříkat proti mouchám a taky jim píchnout vitamin B12. Nemůžu říct, že bych to nezkoušela jim to píchnout, ale můj odpor k jehlám byl silnější. Během těch dvou dnů prošlo stříhárnou 800 ovcí a stále ještě tak 1300 je na pastvě. Ty se ale stříhat nebudou.

takhle to vypadá za tema dvířkama za stříhačovými zády

presovací stroj na stlačení vlny(jeden ten balík váží 150-180 kg)

podávání vitamínu

Pro zajímavost, střihač dostane za kompletní ostříhání jedné ovce cca 3,5$ a za to prdelkování 1,1$, takže si dokáží docela dobře vydělat, ale je to velmi náročná práce.

Pak jsme ty ovce (tady se jim říká lamb jako jehně, ale jsou už cca 9 měsíců staré, takže to jehňata v češtině už nejsou) museli přemístit na jejich pastvu a ukázat jim kde je voda. Trvalo mi dva dny než jsem zjistila, že ovce jsou vážně blbé! Vždy šli přesně tam, kam neměli. Jeli jsme dva velkýma pickupy(radši přikládám fotku, abyste si nepředstavili nějakého mrňouse) a čtyřkolkou.

Na cestě jsme potkali emu a klokany.

Když první ovce uviděla nádrž s vodou radostně se rozběhly do vody:)

Ještě nějaká fotky z farmy:

Ráno mi Darren ukázal jak se jezdí na čtyřkolce a já se vydala na průzkum k jejich jezeru. Příště si musím bezpodmínečně vzít foťák, protože ten pohled je úžasný. Nejde to moc popsat jaká krása to je projíždět mezi poli a pak před sebou vidíš jezero nad které se zrovna vznese hejno nějakých vodních ptáků a taky černé labutě plující po jezeře. Prostě sem pak hodím fotky a uvidíte. Objela jsem pak ještě kousek pozemku ke starému zbytku farmářského domu (jak jsem říkala tady se to nechává samo spadnout) a vracela se domů. Fotk zase později, má je Darren.

Pak jsme se vypravili nastříhání ovcí. Přijeli jsme příhodně – akorát na oběd. Střihači nemůžou jíst žádné těžké obědy, protože jsou pořád předklonění. Takže jsme si dali zeleninový quiche a salát. Pracuje se vždy 1,5 hodiny v kuse a pak půl hodina pauza, na oběd je hodina. 

Jedna ovce trvá zhruba podle mých měření 2 minuty. Je to ale vážně hrozně těžká práce, z těch kluků leje. Střihači byli šikovní i když občas ovci škrábli. Jednou jí udělali  velkou hlubokou ránu, ale když se to nemuselo šít, tak to ještě nebylo tak hrozné.

První se ostříhá břicho, protože tam je vlna nekvalitní a vyhazuje se. Tady přijde na řadu moje práce – tu nekvalitní vlnu posbírat takovou metlou. Ovce drží jak zabitá, jen když jí škrábnou sebou trochu cukne. Když ale střihači stříhají okolo obličeje, tak radši zavírám oči. Když se celá oholí přijde pán, který tu vlnu protřídí (cca v 5 sekundách) a odebere, aby bylo místo na holení další ovce. Já ještě předtím musím smést tu odpadní vlnu.

a ostříhaná ovečka šup ke kamarádkám

Protože teď se nestříhali merino ovce, které jsou jen na vlnu ne na maso, nemusí se stříhat tak často – myslím jednou do roka. Tohle je nějaký druh ovcí z jižní Afriky Dorper se jmenují.

Ovce se po ostříhání musí postříkat proti vším a mouchám, které kladou vajíčka do jejich otevřených ran a ty ovce jsou pak vlastně sežrány zaživa larvami.

tady už jsou nastříkané

Zítra jdeme stříhat zase, takže povím víc:)

17.2 Včera jsem přijela k tetě v nejmenším letadle ve kterém jsme kdy seděla – bylo pro 40 lidí. Po přistání jsem prošla okolo letištní haly a těmi otočnými železnými dveřmi, které jsou v zoo na konci jsem vyšla ven a už jsem čekala před letištěm na zavazadla. Ty přivezli prostě na vozíku a vezmi si:)

poslední fotka s Lenkou z letiště

tímhle mrňouskem jsem letěla

už nad Port Lincoln

celé letiště:)

Po 6 letech jsem zase viděla celou Morganovic rodinku. Děti hrozně porostly a všichni vypadají moc spokojeně.

18. ráno jsme jeli do Cummins po mítní dálnici. Tato cesta je jediná v okolí, jakmile sjedeš, jedeš jen po prašných červených cestách. Darren s tetou mi ukázali, kde je jejich půda, kterou obdělávají a popsali místní okolí a poměry. Z hlavní silnice můžete odbočit k jednotlivým farmám – domek k žití, nádrž na dešťovou vodu k pití i použití a přístřešek pro techniku, nic moc víc. Zajímavé je, že leckdy vidíte více domů na pozemku – když je dům příliš starý prostě postaví vedle nový a ten starý nechají spadnout. Ani ho nezbourají. Místa je dost. Nějaké fotky dodám časem.

Bylo 48,5 stupně a počasí si s námi zase hrálo a během dvou hodin klesla teplota o 20 stupňu!!

Pak jsme se stavili na farmě Darrenova bratra kterému jsme v autě pomáhali nahánět po poli ovce! Byla to hrozná sranda! On jel na čtyřkolce a my jsme hnali ovce velkým VW. Nakonec se nám to nepodařilo, protože foukal vítr a ovce jsou neklidné a nechtějí jít proti němu, ale i tak to byl super zážitek!

všimněte si v zrcátku - všichni účastníci

Barůně by se to moc líbilo všechny ty ovce a posílám jí velký pozdrav z Austrálie! (speciálně si ho vyžádala, už se jí prý stýská)

-          zaprvé bychom chtěli poděkovat našim vděčným čtenářům, protože dnes jsme dosáhli 1800 zobrazení blogu z 8 zemí

-          navštívili jsme 5 států Austrálie a užili si překrásnou dovolenou (kromě sněhu jsme z počasí zažili všechno)

-          spali jsme v hostelu v Singapuru, na letišti v Brisbane, s Bóďou v různých kempech a taky neplacených místech, 2x u couchsurferů zadarmo, u Vaška v Sydney, v ubytovně v Grampians horách a u Steva v Adelaide,

-          v našem super Bóďovi jsme najeli 3200 km a za benzín utratili 10 000 Kč

-      viděli deštné pralesy, mokřiny, suché pláně, buš, oceán, nekonečné pláže, hory a jezera, krajinu po povodních i ohních

-     měli jsme možnost spatřit ve volné přírodě miliony krav, ovcí a lam, taky klokany, koaly, ježury, velrybu, lednáčky, různé papoušky, hada, pavouka, šváby, dinga, okusující rybičky, divoké krocany, pelikány

-          nafotili cca 2500 fotek

-    potkali samé milé a přátelské Australany, kteří nás nadchli jejich ochotou, pohostinností a starostlivostí

Dopravní prostředky, které jsme použili:

-          1. naše úžasné spací autíčko Bóďa Paprsek

-          Lenka poletí 7 letadly, já jich vystřídám 11

-          2x metrem v Sydney a Singapuru

-          tramvají v Melbourne

-          3x taxíkem v Brisbane a Melbourne a Tasmánii

-          3x autobusem v Melbourne, Tasmánii

-      3x jsme si zaplatili organizovaný výlet autobusem – Fraser island, Cradle mountain a Great ocean road a všechny za to stály!

-          3x přívozem v Sydney a na Raymond island

-        4x jiným autem než Bóďou – v Tasmánii s klukama (auto bez zrcátek), s Joem v Melbourne (celé pokažené auto) a se Stevem a Pavlem v Adelaide (vše fungovalo!)

-          a hlavně naše dlouhé nožky :-)

Jídlo a jeho kosmické ceny

-          v porovnání s ČR je tady jídlo a vůbec všechno hrozně drahé. My jsme hodně ušetřili na tom, že jsme si mohli sami vařit v autě a nechodili do restaurace nebo nemuseli kupovat jídlo na benzínkách, v Mekáči a podobných

pro srovnání (1$=cca 20Kč):

-          1 l vody cca 1-2$ (litr benzínu 1,5$)

-          1 l mléka 1,20$

-          jedna třetinka piva v láhvi 5$

-          chleba (který se podobal našemu) 3,50$

-          jogurt 2$ (v Aldi jsme ale kupovali za 3,50$ 6)

-          mango 3$/kus

-          paprika, nektarinky, jablka 4$/kg

-          meloun 1,2$/kg

-          maso podobné ceny jako u nás

-          cheeseburger u Mekáče 2,25$

-          kafe 4$ (nejlevnější paradoxně bylo v letadle na letu do Tasmánie – 3,5$)