Giuseppe nám několikrát doporučoval zajít si ve Veroně do Arény na operu. I kdybychom prý nebyli nadšenci, tak je to spíš o tom zážitku. Veronská Arena vypadá jak Koloseum a každoročně se tam přáda festival opery a my máme to štěstí, že je jsme zrovna tady.

Julietin balkón - hodně lidí pro mini balkónek

Vybrali jsme tedy Aidu, protože jsme den předtím viděli ty ohromné kulisy a sochy egypstkých faraonů před Arenou. Lístky se daly koupit za skvělých 19 Euro na vrchní schody. Krásně jsme viděli a oproti místům dole za 250 Euro jsme docela ušetřili. O tom, že bylo hrozné vedro a ty kameny byly rozpálené asi mluvit nemusím. Ještě v 9 hodin večer bylo 35 stupňů.

Opera byla dlouhá. Ale moc se mi líbila taneční vystoupení a orchestr hrál skvělě a výkony zpěváků byly taky super. Jen bylo vážně teplo.

A tady nějaké videa:

Nedokážete si představit, jaké je tady vedro a když v tom vedru stříháte živý plot, přenášíte bio odpad, čistíte bazén nebo zametáte, tak vás to hodně unaví. Takže na výlety jezdíme zásadně po 19 hodině, kdy teplota klesne pod 35. Bohužel klesne jen lehce.

Zatím nejvtipnější práce byla řídít vesmírnou loď teda.... čistič na dlaždice. Než jsme se naučili to aspoň trochu používat tak uběhlo půl dne. A ještě se to jmenu Nilfisk AD334 prostě jak Nimbus 2000 akorát je s tím větší sranda. Jezdí si to kam chce a je schopné tě to vytlačit z chodníku.

No takže k výletu:

Sirmione leží na poloostrově, který vyčnívá do Gardského jezera. Místo, kde dnes leží Sirmione, bylo osídleno už v 5. tisíciletí př. n. l. Městem se stalo až v 1. století př. n. l. V průběhu pozdního středověku se stane důležitou pevností Scaligeriů pro svou výhodnou strategickou pozici. Právě z této doby pochází hrad Castello Scaligero (13.století)

Při cestě zpátky jsme narazili na koncert opery se sborem a solisty. Byl to super zážitek a příprava na operu ve Veroně další den.  Přidávám videa novějších kousků, protože vážnou hudbu budete moci poslouchat v dalším příspěvku.

A máme tady novou kapitolu na blogu a to Itálie 2015. Na tyto prázdniny jsem se rozhododla dobrovolničit v malých penzionech ve dvou lokalitách Itálie a to v Lazise u Gardského jezera a v Camponognara u Benátek. Za pomoc v jejich penzionu očekáváme ubytování a stravu a taky volný čas na cestování.

Přidal se ke mně Gabriel ze Švédska a v pátek jsme vyjeli v neskutečném vedru směr Itálie. Už v italsky mluvící části Švýcarska se dalo poznat, že se k ní blížíme a to ze stylu řízení místních. Odpoledne jsme dojeli do malebného městečka Lazise do penzionu La Tinassara.

Penzion má 13 pokojů a Giuseppe je jeho majitelem, dále tady bydlí pes Capuccino a rybka Espresso. První noc nám jen pověděl něco o filozofii penzionu. Má stále otevřený bufet a bar a hosté si sami značí na papír, co vypili a on jim to později zaúčtuje.  Funguje tady důvěra mezi ním a hosty. Giuseppe je hodně... hmm... italský:) rád máchá rukama, když je do něčeho zapálený, pořád se směje a hlasitě mluví. Ráno odmítne hostům uvařit kafe amerikano - protože může a nechce aby v Itáliii pili kafe, co není kafe.

Přes den je v kuchyni stále chleba, ovoce a voda pro hosty

Giuseppe pro nás měl nachystaný stan a říkal mu váš malý ráj a opravdu ubytování ve stanu předčilo naše očekávání. Spíme pod ořechem v ohromném stanu ve všech stran krytém buď dřevem nebo živým plotem. Dostáváme královskou snídani s čerstvým ovocem, čerstvě upečeným chlebem a italským sýry a uzeninami... Když vaří večeři pro hosty, uvaří i pro nás.

Naše povinnosti zahrnují zahradničení, starání se o slepice, pomoc při snídani a vytahování kol ráno a jejich úklid večer. Lago di Garda je ideální pro strávení aktivní dovolené a jezdí sem hodně kolistů. Už jsme umývali bazén, stříhali živý plot, pleli, uklízeli po opravě střechy a pomáhali s vařením (to mě bavilo nejvíc):)

Už vím recept na jeho tiramisu (2 žloutky našlehat s trochou cukru, a přidat půl vaničky mascarpone (circa 75 ml), piškoty namočit do kafe s brandy a prokládat) nic víc. Taky jsme už upekli svou první pizzu v pizza troubě a hodili ji tam tou velkou lopatou. A měli jsme bruchettu a alio olio špagety.


Fotky z večerní procházky v Lazise:

Tak a máme tady psolední výlet - poslední den ve Švýcarsku. To už jsem byla bezdomovec, prtoože jsem od úterý spala u kamaráda na matraci a pokoušela se dojídat veškeré mé zásoby jídla. Bylo to zvláštní, prootže jsem se cítila jako host u sebe doma. Na svém patře, Fellergut mi bude chybět.

No ale vydaly jsme se s holkama na ty lodi. Iris, Švýcarka měla dvě nafukovací kanoe. Ráno jsme vlakem jely do Thunu a tak jsme si daly půlhodinku pumpování lodí.

Aare je docela svižná řeka a proto jsme celou dobu nemusely ani trchu pádlovat, abychom se posunovaly kupředu. Ale taky v některých místech docela divoká. Takže dobrodrůžo!

A taky jsme po pár minutách zjistily, žemáme díru v lodi. Samozřejmě té mojí. Ale jen v jedné části, takže pořád držela a my jsme se mohlo plavit dál:) zastavily jsme si na ostrově a podařilo se nám taky založit oheň!

  

Bylo strašně fajn jen tak si vyskočit z lodi a nechat se unášet řekou směrem k Bernu.

A to je konečný příspěvek z Bernu. Mého nejvěřitelného semestru ve Švýcarsku! Díky všem, kteří mě podporovali a všem, kteří udělali tento půlrok nezapomenutelným!!

Ahoj!

Vím, že jsem se teď dlouho neozývala, ale bylo toho hodně. Sbalit se, odevzdat pokoj, rozloučit se a sníst všechny ty rozlučkové večeře.Jsem teď v Itálii u Lago di Garda ve městečku Lazise, ale vezměme to postupně. A to posledním výletem do hor.

Trift bridge je nejvyšší a nejdelší řetěžový most v Evropě a jeho fotku jsem měla na nástěnku v pokoji celý semestr. Pořád na něj nebylo dostatečně dobré počasí nebo den. Ale nemohla jsem opustit Švýcasrko a nevidět ho a nepřejít ho.

Je umístěn u ledovce Trift. Dopředu jsme si zabookvali lanovku nahoru, ale nedoveze vás až úplně k ledovic. To jsme si museli 1,5 hodinu nahoru vyšlápnout.  Ještě že jsme si lístky koupili dopředu, protože na místě už byly všechny vyprodané.

Zvláštní bylo, že jsme se nikdo nebál ho přejít. Připadali jsme si podivně bezpečně i když byl most zavěšený vysoko nad řekou a kameny.

Postupné tání ledovce

A ještě video :

Hiking time:	90 minutes (each way)
Length:	2.8 km (each way)

http://www.myswitzerland.com/en/are-you-up-to-it.html