Na školní exkurzi jsem naposled jela na střední, kdy jsme jeli v maturitním ročníku do pivovaru a hrozně se tam vzdělávali. A teď mě to čekalo znova. Naše třída 80 lidí byla rozdělena do dvou autobusů a bohužel jsme chytli asi ten horší. Za jízdy se nám otevřely dveře a na dálnici je kamarád zavíral. Dále jsme v autobusu měli soukromý vodopád ze střešního okýnka. Ale dojeli jsme celí, nikoho jsme nevytratili.

Za ten den jsme v pořadí podle důležitosti:
1. Měli na každé zastávce kávičku, buchtu a jídlo
2. Navštívili 3 dánské firmy

Chtěla bych zmínit jednu firmu, která měla nejzajímavější prezentaci a operuje v logistice Lyngsoe Systems. V podstatě vyrábí sledovací zařízení s RFID čipy (Radio Frequency IDentification), které jsou spolehlivější než čárový kód a využívají je v několika oblastech. Na letišti, aby mohli sledovat zavazadla a lépe je třídit. V knihovnách pro správnou lokaci knih. V logistickém procesu, aby mohli přiřadit například kazovou dodávku potravin a zastavit její distribuci. A teď pracují na velkém projektu pro velkou nemocnici v Aarhusu, kde budou mít všechny objekty a i doktoři a pacienti čip, aby se vědělo, kde jsou. Zaměstnanci stráví denně circa 20 minut denně hledáním materiálu a tímto by se tento čas lépe využil, taky se bude vědět, které postele jsou využívané nebo ne, kde je nejbližší kolečkové křeslo, doktor apod.

zdroj popisuje, jak bude nemocnice sledovat pohyb materiálu a pacientů

A pak jsme taky byli na prohlídce továrny na výrobu izolovaných trubek pro např vedení ústředního topení.

Nové zážitky a nový měsíc. Dostala jsem několik stížností, že už se mi na blogu dlouho nic neobjevilo, tak shrnu dosavadní dění tady na dalekém severu. Začnu tím, že už máme vánoční výzdobu a hlavně nové vánoční pivo!

Nové auto. Konečně byly mé motlidby vyslyšeny a Clausovi došla Tesla. Takže ta stará rachotina půjde pryč. Nic proti starým autům, ale toto staré auto je fakt případ. Je dost náladové - má elektronickou parkovací brzdu a ještě jsem nepřišla na to, jak se odbržďuje. Pokaždé zkouším kombinaci stisknutí brzdového pedálu, zařazení, zmáčknutí brzdového tlačítka a další. Někdy to vyjde hned někdy až na 10 pokus. Clause se zeptat nemůžu, protože ten se o to nestará a na férovku prostě jede. Brzda nebrzda... A pak má tohle autíčko taky dost náladové zrcátka, ty se někdy vyklopí někdy ne. Podobné je to s elektrickými okýnky - jednou jsem jela pro Gabriela v noci celou cestu na letiště s otevřeným oknem, protože prostě nešlo zavřít! V dobré dny na mě svítí kontrolka servisu, ve špatné bliká možnost zarhnutí motoru... No ale Tesla je božííí autíčko. Ještě jsem ji neřídila, ale až ji budu řídit, napíšu!

Nový koláč. A to ne jen tak tuctový ale narozeninový typický dánský zvaný Brunsviger. Tady v Dánsku se při oslavě servíruje kynutý koláč s máslovo-hnědocukrovou polevou ve tvaru človíčka (a jo, má vypadat takhle postiženě) a jako první se mu usekne hlava a všechny děti kříčí. Tentokrát se slavily narozeniny Kristiana a Camilly najednou v rodinném 20 hlavém kruhu, proto jsem upekla tohoto kilového macka. Byla to velká dobrota!

Nový projekt. Jak jsem už psala, je má univerzita založená na problem-based learning tzn, že každou naučenou látku si vyzkoušíme a aplikujeme na projektu ve skupině. Tentokrát jsme navrhovali zlepšení pro internetovou lékarnu nedaleko Aalborgu. Zkouška dopadla taky dobře a hurá do dalšího projektu. Tento bude můj poslední. 15 kreditů už mám v kapse a tento třetí velký projekt je ohodnocený taky 15. Trochu jsme ztenčili skupinu na 5 a budeme zpracovávat téma Backsourcingu (stáhování outsourcované práce zpět do firmy).

Přežila jsem narozeninovou oslavu 8 narozenin Kristiana! V tento slavnostní a pro mně trochu strašidelný den jsme doma měli 15 kluků z jeho třídy. Na tuhle slávu jsem pekla cupcaky a pak jsme je s Camillou nazdobily. Myslím, že se nám hodně povedly!

Na vstupence asi muselo být napsáno, vezměte si své nejlepší zbraně, protože každý kluk přitáhl obří pistole, kuše a jiné hlučné mučící nástroje. Dekorace zmizely během první čtvrthodinky, protože jednoho napadlo vyzkoumat, co asi udělá balónek, když se dotkne kaktusu. Tak se dokážete představit tu zábavu v ničení výzdoby. Dále během jezení pizzy probíhala krkací soutěž, která neměla vítěže. Všichni byli totiž stejně "dobří". Hrál se air hockey, šipky, vyřezávali dýně a s podivem jsme celé tři hodiny řevu, dupání a střílení přežili ve zdraví!I když teda ke konci jsem utekla učit se do knihovny:)

No, abych nepsala jen pozitvní příspěvky, napíšu vám taky o nějakách těch mínusech. Ale pozitivně:)


1. Děti občas zlobí. A to hlavně u večeří. Aneb když jsem minule vařila a Kristian se při pohledu na talíř rozbřečel. :D To jsem vůbec nachápala, co se děje. No dostal rybu, jako skoro každý den a krize zažehnána! Ale s dětma se mám asi ještě co učit. Nepochopila jsem ani, že se bojí jít do sklepa pro zmrzlinu a došlo mi to, až když se pro mě Camilla po třetí vrátila. Vrchol mojich au-pair schopností tady:

2. Občas mi padá řetěz z Rakeťáka. Ale jsem profík a jsem schopná ho nasadit třema prstama!

3. Na další a poslední projekt musíme rozdělit naši super skupinu, protože je nás hodně :(

4. Stávám se asi vegetariánem. Můj domácí četl report WHO o rakovinotvorných účincích zpracovaného masa a takže se u nás už maso kupovat nebude.  Takže mi asi narostou žábry ze všech těch ryb:) včera: smažená ryba, dnes: rybí karbenátky, zítra: krabíci... přemýšlím, co asi bude pozítří?! 

Dýňová sezóna začíná! Aneb už proběhla dýňová buchta, pečená dýně ale pořád chyběla ta dekorační...

Podělím se s vámi o ten recept na dýňovou buchtu. Je dost dobrá, taková vláčná a ve škole mi ji pochválili:) Potřebujete: 500g dýně nastrouhané najemno i se slupkou, 2 vejce, 133ml oleje, 230g cukru, 325g mouky, 100 g vlašských ořechů, PDP, sůl, skořice, vanilín. Postup: Vejce, cukr, vanilkový cukr, sůl, skořici a olej vyšlehat. Přidat nastrouhanou dýni, pak mouku, PDP a nahrubo nakrájené ořechy. Těsto do bábovkové vysypané formy a péct na 175 stupňů cca 1 hodinu.

Chci se vám pochlubit mou první vyřezanou dýní, kterou jsme s Katkou vyřezaly pro obchod Tiger. My a banda 5 letých dětí. No ale happiness! Nikomu to nevadilo a na konec jsme dostali i sáček bonbónů!

Jinak pracujeme ve skupině na projektu, který ve středu odevzdáváme. A týden na to mám druhou zkoušku.

Máme svoji skupinovou mstnost s tabulema a taky s nástěnkama, kam připichujeme nápady a kdo co má udělat.

... a máme odevzdáno!