První věc, kterou jsme zjistili ještě předtím než jsme se do Dominikánské republiky dostali bylo, že nikdo nemluví anglicky. Kvůli zpožděnému letadlu jsem se svou málem zapomenutou španělštinou dohadovala s hotelem, jak se dostat na místo, když nám ujede poslední autobus. Čím déle jsme tam byli, tím více jsme si říkali, že bez španělštiny by tato dovolená nebyla možná. Vážně hrozně málo lidí mluví anglicky. A není to tak, že by aspoň rozuměli. No hablan inglés. Nada. Nic. Ani šťuk. Mladší generace je na tom lépe. Skvěle jsme si například popovídali s 12 letou holčičkou. Autobus nám samozřejmě ujel, ale do našeho průvodce Dominikánskou republikou jsme přidali další radu: Nikdy opravdu nikdy nepomýšlejte na to, že byste si tady půjčili auto. Je to o život. My jsme jeli taxíkem a i tak jsme se báli:)








Las Terrenas je městečko na poloostrově Samaná.


Obecně jsme přijeli mimo hlavní sezónu, která je v létě a o Vánocích. Musím říct, že o to více jsme si všímali složení turistů okolo nás. Našlo se zde hodně důcchodců a pak nevyrovnaných párů. Tzn mladá holka a starý chlap nebo naopak.


Koktejly
Karibik jsou také země tropického ovoce a kokjtelů. Museli jsme je tedy vyzkoušet. Když jsem poprvé dostana Piňa coladu v ananasu tak jsem zajásala. Samozřejmě ji dělají jinak než u nás doma - vydlabou ananas, půlku dužiny rozmixují s kokosovým mlékem a “salkem”, přidají rum a nalejí zpátky do ananasu. Mňam! A pak nám ještě chutnalo Coco loco - to zas bylo servírované v kokosovám ořechu. Jednou jsme si na pláži utrhnuli kokos z palmy, ale ještě nebyl úplně zralý. Za ten zážitek to ale stálo!





Placení a hotovost
V Dominikánské republice, stejně jako v Americe jsou uváděny slevy bez daně (+18%) a v restauracích ještě bez 10% poplatku obsluze (což ale není úplně dýško). Takže vás může konečná placená částka celkem překvapit. Pro nás Evropany, je to celkem zmatečné a netransparentní.

V hodně obchodech vám při platbě v hotovosti dají 18% slevu. No… “slevu” prostě z toho neodvedou daň:) Takže pokud chcete ušetřit, mějte v těchto končinách hotovost po ruce. Pokud nemáte pesa, nevadí. Hotovost jako hotovost.

Během našeho pobytu jsme zvládli uplatnit všechny měny, co jsme měli v peněžence. Náš naplánovaný rozpočet hotových dominikánských pesos byl poslední den ohrožený jednou večeří, kde jsme nemohli zaplatit kartou (peněž odložených na ranní autobus jsme se nechtěli vzdát). Tak jsme vyhrabali posledních 41 dolarů (účet byl 40,90$) a zaplatili v dolarech. Dolary jsou celkem běžná a žádaná měna. Naštěstí jsme ale našli na ulici 200 pesos (asi 4 dolary), které nás v sobotu ráno dopravily na autobusovou zastávku. Při příjezdu do Santa DOminga jsme zjistili, že v hotelu taky nemůžeme platit kartou. Dolary už nebyly, pesa už taky ne a tak jsme dostali spásný ápad uplatit úplně poslední hotovost, kterou jsme měli - eura! Povedlo se:)

Hlavní město . - Santo Domingo
Santo Domingo jsme si procházeli ve strašném vedru, takže to byla rychlá prohlídka. Jedná se o hlavní a zároveň největší město Dominikánské republiky. V metropolitní oblasti města žije okolo 3 850 000 obyvatel. Město bylo založeno v roce 1496 Bartolomějem Kolumbem na východním břehu ústí řeky a dostalo název La Nueva Isabela, později bylo přejmenováno na Santo Domingo jako pocta svatému Dominiku. V roce 1502 bylo zničeno hurikánem, následně se nový guvernér Nicolás de Ovando rozhodl osadu přestěhoval na západní břeh. Je známé jako první město založené Španěly v Novém světě a první sídlo španělské koloniální správy. Historické jádro na západním břehu řeky zvané „Zona colonial“ bylo v roce 1990 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Městu se během koloniálního období přezdívalo „Vstupní brána do Karibiku“. Většina výprav španělských conquistadorů v první polovině 16. století na americký kontinent začínala právě ze Santa Dominga. Hernán Cortés odsud vyplul do dnešního Mexika, kde dobyl Aztéckou říši.


Calle de Damas, první ulice Nového světa





Loučím se s vámi a zase příště z nějakého výletu ahoj!