Procházky Kyjevem a CEE agency summit

By neděle, září 15, 2019

Do Kyjeva hlavního města Ukrajiny jsem jela na konferenci, kterou každoročně pořádáme pro naše CEE agentury. Nechali jsme si jeden a půl dne na projití Kyjeva a načerpání celkového dojmu z města. Po příjezdu do Kyjeva pojedete celkem dlouho z letiště a budete projíždět takzvanými spacími zónami - to jsou oblasti kde jsou jen paneláky a nic jiného. Většina obyvatel kterých je zhruba 3 miliony v Kyjevě přespává v těchto oblastech a cestuje do práce třeba hodinu. Na Ukrajině je teď babí léto a denní teploty dosahují k 30 💕



S Davidem jsme bydleli celkem v centru u památky Zlatá Brána, což je bývalé opevnění historického Kyjeva - dnes se nachází v centru města. To jen pro demostraci, jak město vyrostlo.




Kyjev je velmi zelené město a uprostřed je několik lesoparku. Právě z nich je krásný výhled na řeku Dněpr a okolí. Cestovali jsme pešky, uberem a taky metrem. Stanice mají pěkné, ale ty v Rusku (prokliknout na příspěvek o Rusku) mi přišly pěknější. První den jsme byli na volodymyrském kopečku a prošli jsme až k Oblouku přátelství který znázorňuje přátelství zemí Ruska a Ukrajiny. Kvůli nedávné situaci někdo na tento oblouk nalepil prasklinu. Při hovorech s místními je patrno, že to sedí.





Výhled z Volodomyrské hirky:

 Chrám svatého Michal a svaté Žofie:



Další den jsme se vydali k soše Matka vlast, která je velmi typická pro kyjevskou scenérii a hned vedle něj se nachází Klášterovy komplex Kyjevskopečerská lávra, zapsaná na seznamu UNESCO.





Ve středověku byla Kyjevskopečerská lavra významným kulturním centrem a dnes je sídlem metropolity Volodymyra (Viktor Sabodan), duchovního vůdce Ukrajinské pravoslavné církve. Název pochází od slova пещера (jeskyně), protože původně žili mniši v labyrintu podzemních jeskyní, až později nad nimi byly postaveny chrámy. Dominantou areálu, který je vysokým srázem rozdělen na horní a dolní lávru, je 96,5 metru vysoká zvonice z které jsou tyto výhledy:








Jeden z nejpopulárnějších výletů do okolí Kyjeva je rozhodně Černobyl hlavně po uvedení seriálu HBO který mapuje tuto událost. Je to ale také místo, kam se já podívat nemusím. David z toho byl trochu smutný, ale hrdině snášel procházky po městě:) Šli jsme ale do černobylského muzea což byla asi nejhorší muzeum jaké jsem kdy viděla, nic nebylo v angličtině a obecně exponáty byly jenom azbukou popsané papíry a fotky zaměstnanců. 


Co je zajímavé je rusko-ukrajinský konflikt a jeho vliv na používání jazyka na Ukrajině. Ukrajinština je oficiální jazyk, který je i vyučování ve škole, ale většina lidí stále mluví ruštinou. Po událostech spojených s anexí Krymu se velká část obyvatelstva rozhodla, že přejde v každodenním životě na ukrajinštinu. I ve zprávách se začala převážně používat ukrajinština.

Projevilo se to i na způsobu, jakým se píše hlavní město Ukrainy. Kiev je ruská verze ta správná, ukrainská je Kyiv. Takže až někde tento způsob psaní uvidíte, nedivte se:)

A jako poslední snímek z města je náměstí nezávislosti. Nepokoje ukrajinské veřejnosti v roce 2013 proběhly na náměstí nezávislosti níže:




Ochutnali jsme ukrajinskou a také gruzínskou kuchyni, jelikož ta je tady velmi populární. Z té ukrajinské můžu určitě doporučit boršč a vareniky což jsou pirohy. Dále tu mají tradiční na úzko nakrájené plátky špeku s chlebem a pití kterému se říká uzvar. Uzvar je šťáva ze sušeného ovoce a voní a chutná jako uzené. Z té gruzínské jsme měli typické knedlíky a chačapuri. Na chapapuri jsme se zeptali, jak se taková věcí protože nám přinesli takovou lodičku naplněnou teplým sýrem a nahoře bylo žloutko z vajíčka - to máte promíchat s tím sýrem a jíst dále normálně. U knedlíčků které vypadaly jako čínské dimsum jsme se nezeptali a samozřejmě jsme je jedli špatně. Snědli jsme i tu stopku,  za kterou se to má jenom držet. Ale bylo to fáááájn.

Kuře kiev, syrniki, gruzínské jídlo a vareniky:







A nakonec konference na kterou jsme sem vlastně jeli:)



Celá česko-slovenská výprava:


Podobné články

0 Comments