Naše další kroky vedly do Benátek. Nebo vlastně asi 20 km od Benátek do polí. Bydlíme tady tentokrát v pokoji i s koupelnou a klimatizací! Málem jsem se rozbrečela, když jsem viděla ten krásný přístroj. Přes den tady máme okolo 35 stupňů.

Fífačka na italském slunci

Naše povinnosti zahrnují přípravu snídaně a úklid. To by nebylo tak špatné, ale musíme vstávat v 5.55. Hosté ve zdejším B&B tady bydlí dlouhodobě. Po většinou pracují v okolních firmách a na víkendy jezdí domů. Zvláštní život.

Je to tady nebetyčně rozdílné od Giuseppeho.

1. Spíme v pokoji. S klimatizací! Tam jsme spali ve stanu a koupelna byla v budově.
2. Je tady hrozné ticho. Hosty skoro nepokáváme. Majitelka je tichá. Giuseppe pořád mluvil, vtipkoval, povolával.
3. Nestaráme se o žádně zvířata, což sebou nese i ztrátu domácích vajíček a ranní vaječiny. První snídaně byla nejkrutejší - žádný chleba, jen jogurt, kornflaky a hrozně sladký koláč. Už jsme si ale vykomunikovali chléb.
4. Nepracujeme na zahradě, nepotíme se na slunci, nemáme šrámy po celém těle a ve sprše z nás nekape úplně černá voda od hlíny. Tady pracujeme jako pokojské. Steleme postele, umývamé koupelny, okna, podlahy.
5. Do městečka to není 10 minut pěšky nebo 3 na kole (předtím než jsme je nechali ukradnout). Ale všude musíme autem. Jsme vážně uprostřed polí.
6. I přes ubytování v pokoji vzpomínáme na stan, kde byl silný signál wifi. Tady musíme až k routeru.
7. U jezera jsme byli párkrát pokousaní hmyzákama, ale vůbec se to nedá srovnávat s jejich množstvím tady.  Naše povinnost je každý den zametat pohřebiště broučků a komárů před dvěřmi a okny.
8. Máme tady ale hdoěn volného času. Úklid máme hotový do circa 12 hodin a celé odpoledne volné. U Giuseppeho jsme končili okolo 14.