Je za mnou první týden v Aalborgu ve znamení uvítacích proslovů, přednášek a konverzací typu: Ahoj, jak se jmenuješ? Odkud jsi? Co studuješ? Mastra nebo bakaláře? Proč sis vybral Dánsko? A pak následovala většínou jedna dvě věty počasí. Z toho jsem tady všichni unesení. Varování, že dnešek je poslední letní den jsem slyšela nespočetněkrát. Většinou bylo upozornění na tuto veledůležitou skutečnost zakomponované do prezentací a jak prezentace přibývaly, tak se odevzda na vtipy o počasí zmenšovala. Ano, už víme, že přichází zima. Není tady podzim. Ano přichází zima, ano poslední (a druhý) den léta:)
Bylo tedy zapotřebí ho využít. Začala bych tím, že první pár dní jsem všude chodila pešky. Ale do školy je to 3,5 kilometru a do města taky. A když za den nachodíte 10 km, jednoho to přestane bavit. Můj domácí si to naštěstí uvědomil dříve než já, že to kolo životně nutně potřebuju a v podstatě mi ho vnutil. Takže tohle je můj speciál, říkám mu Rakeťák. Má 7 převodů a má takovou tu brzdu, že musíte šlápnout dozadu. To už při rozjezdech způsobilo pár cukanců a trapných chvílí, ale zvykla jsem si. Ale hlavně má košíííík:)
Aalborg se mi hrozně líbí. Je plný menších cihlových domečků a všude vedou cyklostezky. Bez kola jste tady úplně k ničemu a nikam se nedostanete. Autobusy tady sice jezdí, ale jsou docela drahé. Co se mi hrozně líbí, že když jdete Aalborgem, tak narazíte na spoustu náhodných akcí - koncertů, trhů, představení apod. Jednou jsme si mohli udělat palačinky přímo na náměstí. Anebo si můžete vyzkoušet, jaké to je, když se ocitnete v orkánu. Vítr je tady totiž hodné důležitá součást života. Fouká hodně a z 99% proti vám.
 |
| výroba palačinek uprostřed Aalborgu |
 |
Zkouška síly orkánu
|
Město je docela zelené, a zelené plochy jsou hezky upravené. Nejvíc se mi zatím asi líbí na nábřeží, kde kotví lodě a můžete se procházet po promenádě nebo si jen sednout na lavičku a pozorovat, jak si racek ulovil kraba.
 |
| i takhle jde zaparkovat |
 |
| park, který je nejblíž mému bydlení |
Lidi se tady stravují hrozně zdravě (teda konzumace alkoholu, to chlastají hrozně ale o tom až potom). Mám vážně výhodu v tom, že mi vaří a dobře vaří. Claus můj domáci vlastní firmu na
distribuci ryb a mořských plodů a domů nosí samé čertvé úlovky. A taky
jsme měli kalamáry a mušle (ty jsem teda ochutnala a poslala dál). Dánové nakupují hodně ekologicky vypěstovaných potravin, když je na balení napsáno Økologisk, tak to letí do košíku. Když jsem šla na nákup s Clausem tak říkal, že nemůžu koupit vejce z klecového chovu, protože kdo je kupuje v Dánsku, tak chodí kanálama:) žádná zelenina ze Španělska a chleba jen celozrný.
My jsme ale přeci jen studenti, takže když nám Italové vařili špagety carbonara, zvládli jsme to i s vejci z klecového chovu. Nikdo nás při nákupu neviděl:)
 |
| Já, Slovák Petr, Italové Andrea a Cristina, Čech Marek a Řek Apollon |
|
|
|
|
Tak tohle byl ve zkratce můj první týden. Mrzí mě, že nemůžu být na EHD, ale aspoň jsem tady zažila to léto:)
0 Comments