Poslední dvě noci našeho výletu jsme strávili na poušti Wadi Rum. Po příjezdu do vesnice uprostřed ničeho jsme zaparkovali a hned se nás beduíni ptali, ke komu patříme a jestli ho mají zavolat, protože dál se s normálním autem nedá. Náš beduín si pro nás přijel a mohli jsme vyrazit ke kempu.

Ještě po cestě jsme se zastavili na hodinovou projížďku na velbloudovi. Můj se jmenoval Fufu a Theuv Šušu a zase ten můj byl ukázněnější a nedělal tolik zastávek na kousání každého keříku. Jízda na velbloudovi je fajn zkušenost a není nijak náročná až na tu část, kdy se více jak dvoumetrové zvíře zvedá a sedá si.





Kempů je v poušti wádí rum asi tak 50, vidíte je skoro na každém rohu nebo zákoutí nějaké skály hlavně že začátku pouště. Všechny vypadají stejně a asi nabízí stejné služby - snídani, večeři, vyjížďky na velbloudech, čtyřkolkách a příjemné prostředí nadávat atmosféru a užívat si božího ticha nebo pozorovat na tisíce hvězd na obloze.

Náš kemp byl menší tak pro 20 lidí max a večer jsme si sesedli kolem ohně v hlavním stanu. Večeře se vaří v zemi, ve vykopané díře s uhlíky. Návrší se na gril maso, zelenina a rýže a vše se nechá 2-3 hodiny po poklicí a pískem uvařit.



Přes noc byla zima, ale ve stanech je dostatek přikrývek a se čtyřmi vrstvami dek to zvládne každý. A ráno ten výhled po otevření okna - k nezaplacení!


Jeli jsme ještě se dvěma cestovateli na exkurzi po poušti a několika zastávkami.



Na sandboarding:


Na ukázku pozůstatků nabatejského lidu (ti co postavili Petru):



Na výhledy:




Na kamenný most:




A teď píšeme deníky, čteme si a čekáme na večeři:) zítra ráno odjíždíme směrem na letiště do Ammánu.