Už na nás začíná dopadat únava z posledních 12 dní, takže dnešní příspěvek zahrne dva dny.  Včera jsme vstávali v půl sedmé a šli spát asi v jednu. Vydali jsme se do města(to nám trvalo asi hodinku), kde jsme nasedli do autobusu plného asijských turistů a jeli na Cradle mountain. Cestou jsme se zastavili v městečku, kde se zastavil čas – Sheffield, town of murrals – město nástěnných maleb, tam jsme rychle prolétli město, koupili si něco k obědu a pokračovali dál.

Z cesty si ani jedna nic nepamatuje, protože jsme ji úspěšně celou prospali. U návštěvnického centra, kde jsme kupovali lístky, jsme dokonce uviděli naší první ježuru! Byla chudinka celá od mravenců, ale ani jeden jí neunikl!

První zastávka v národním parku byla u domu, kde bydlel zakladatel parku s manželkou a kde ve 30.letech 20.století zkoumali krásy (ona geoložka, on přírodovědec) v okolí Cradle mountain. Měli jsme zase parádního průvodce, který nám popsal i lístky stromů do detailu.

Dozvěděli jsme se, že deštné pralesy v celé Tasmánii jsou tvořeny jen z 8 druhů stromů (například oproti deštným pralesům v Queenslandu, kde je více než 300 druhů).

Naše cesta pak pokračovala k Dove lake, kde jsme jako jedny z mála šli na procházku okolo jezera s naším průvodcem. Úplně všichni asiati zůstali max 600 m od autobusu a dělali celé 3 hodiny fotky. My jsme si udělali krásnou procházku a viděli jezero i horu z více úhlů. Na cestě jsme zase viděli ježurku a spoustu bobků od vombatů. Stejně jako tasmánský čert jsou i vombati noční zvířata.

Pak jsme přišli domů, kde nás čekala úžasná večeře – grilované kuře, zeleninový salát a i skvělý dezert (mám recept!) a padli jsme do postele.