Ráno mi Darren ukázal jak se jezdí na čtyřkolce a já se vydala na průzkum k jejich jezeru. Příště si musím bezpodmínečně vzít foťák, protože ten pohled je úžasný. Nejde to moc popsat jaká krása to je projíždět mezi poli a pak před sebou vidíš jezero nad které se zrovna vznese hejno nějakých vodních ptáků a taky černé labutě plující po jezeře. Prostě sem pak hodím fotky a uvidíte. Objela jsem pak ještě kousek pozemku ke starému zbytku farmářského domu (jak jsem říkala tady se to nechává samo spadnout) a vracela se domů. Fotk zase později, má je Darren.

Pak jsme se vypravili nastříhání ovcí. Přijeli jsme příhodně – akorát na oběd. Střihači nemůžou jíst žádné těžké obědy, protože jsou pořád předklonění. Takže jsme si dali zeleninový quiche a salát. Pracuje se vždy 1,5 hodiny v kuse a pak půl hodina pauza, na oběd je hodina. 

Jedna ovce trvá zhruba podle mých měření 2 minuty. Je to ale vážně hrozně těžká práce, z těch kluků leje. Střihači byli šikovní i když občas ovci škrábli. Jednou jí udělali  velkou hlubokou ránu, ale když se to nemuselo šít, tak to ještě nebylo tak hrozné.

První se ostříhá břicho, protože tam je vlna nekvalitní a vyhazuje se. Tady přijde na řadu moje práce – tu nekvalitní vlnu posbírat takovou metlou. Ovce drží jak zabitá, jen když jí škrábnou sebou trochu cukne. Když ale střihači stříhají okolo obličeje, tak radši zavírám oči. Když se celá oholí přijde pán, který tu vlnu protřídí (cca v 5 sekundách) a odebere, aby bylo místo na holení další ovce. Já ještě předtím musím smést tu odpadní vlnu.

Protože teď se nestříhali merino ovce, které jsou jen na vlnu ne na maso, nemusí se stříhat tak často – myslím jednou do roka. Tohle je nějaký druh ovcí z jižní Afriky Dorper se jmenují.

Ovce se po ostříhání musí postříkat proti vším a mouchám, které kladou vajíčka do jejich otevřených ran a ty ovce jsou pak vlastně sežrány zaživa larvami.

Zítra jdeme stříhat zase, takže povím víc:)