Dnes nás čekala dlouhá cesta, přejeli jme už do třetího státu Austrálie, které jsme během naší cesty navštívili – Viktorie. Už první infomační značky po překročení hranic nás nadchly – zákaz dovážení ovoce(naše lednice praská ve švech), povinné testy na drogy, zmopal – rychlostní kamery a odpočinkové místa nepřipomínají čistotou Nový jižní Wales nebo Queensland ale spíš Čechy.

Jeli jsme zrovna 250 km, kdy maximální rychlost byla 100 a menšími osídlenými osadami jsme projížděli 80. Během této cesty jsme potkali maximálně 15 aut, 3 cyklisty, 7 klokanů (těch živých a další mrtvé na silnici) a wombátky (ty bohužel jen na silnici mrtvé). Ale tyto první dojmy absolutně přebila krása zdejší krajiny. Neuvěřitelně jsme se kochali všemi odstíny zelené a nemohli jsme uvěřit, jak se nám krajina mění před očima od suchých pastvin po deštné pralesy a neuvěřitelný západ sluníčka, který vytvořil pruhovanou oblohu.

Ráno jsme se ještě zastavili na místním trhu a Lenka si tam vyhlídla štěňátko, taky tam měli zajímavé hnojivo za 5$.

Je dobře, že jsme si nakoupili hned dopoledne na celý den, protože ve Viktorii jsme nenatrefili na žádný obchod s potravinami a pouze 2 benzínové pumpy(jeli jsme po Princess Highway).

Na oběd jsme si dali zase barbecue. Už nám to maso leze krkem! Ani jsme to nedojedli! :-) (Frajerky jsme si koupili 850g hovězího). Při přípravě a cikání nádobí na parkovišti jsme upoutali pozornost staršího australského páru, který se s námi dal ostatně jako všichni do řeči. Zaprvé se jim líbil náš Bóďa, byli u vytržení z naší lednice a taky televize a poté začali (jako všichni) vyzvídat kam jedeme a odkud jsme. Pán začal vzpomínat na svou návštěvu v Praze, že naživo slyšet zpívat Bambini di Praga a hrozně si to pochvaloval. Zahřálo nás na srdíčku:)

U města Eden jsme se zastavili v Ben Boyd National park. Ačkoli jsme od tohoto národního parku moc neočekávali velmi příjemně nás překvapil a vylijeme moc rády, že jsme se tam vydali. Nejdřív nás upoutala cesta hororovým lesem a pak jsme rozlívali nad průzračně modrou vodou moře v kontrastu s červenými skalami. Bylo to místo, kde může člověk strávit několik hodin jen se dívat. My jsme nemuseli čekat ani tak dlouho a kousek pod námi se objevila VELRYBA!!! Místní říkali, že to byla Killer whale(zabijácká velryba), bohužel jsme ji nestihla vyfotit.